Metody a atributy inject

Na konkrétních případech si přiblížíme možnosti předávání závislostí do presenterů a vysvětlíme si metody a atributy/anotace inject.

Metody inject*()

V presenterech, stejně jako v každém jiném kódu, je preferovaný způsob předávání závislostí pomocí konstruktoru. Pokud však presenter dědí od společného předka (např. BasePresenter), je lepší v tomto předkovi použít metody inject*(). Jedná se o zvláštní případ setteru, kdy metoda začíná prefixem inject. Jeho použitím si totiž ponecháme konstruktor volný pro potomky:

abstract class BasePresenter extends Nette\Application\UI\Presenter
{
	private Foo $foo;

	public function injectBase(Foo $foo): void
	{
		$this->foo = $foo;
	}
}

class MyPresenter extends BasePresenter
{
	private Bar $bar;

	public function __construct(Bar $bar)
	{
		$this->bar = $bar;
	}
}

Základní rozdíl od setteru je ten, že Nette DI takto pojmenované metody v presenterech automaticky volá hned po vytvoření instance a předá jim všechny požadované závislosti. Metod inject*() může presenter obsahovat více a každá může mít libovolný počet parametrů.

Pokud bychom závislosti předávali předkům skrze jejich konstruktory, museli bychom ve všech potomcích získávat i jejich závislosti a předávat je do parent::__construct(), což komplikuje kód:

abstract class BasePresenter extends Nette\Application\UI\Presenter
{
	private Foo $foo;

	public function __construct(Foo $foo)
	{
		$this->foo = $foo;
	}
}

class MyPresenter extends BasePresenter
{
	private Bar $bar;

	public function __construct(Foo $foo, Bar $bar)
	{
		parent::__construct($foo); // tohle je komplikace
		$this->bar = $bar;
	}
}

Metody inject*() se hodí také v případech, kdy je presenter složen z trait a každá z nich si vyžádá vlastní závislost.

Je také možné použít anotaci @inject, je však třeba mít na paměti, že dojde k porušení zapouzdření.

Anotace inject

Jedná se o automatické předávání závislosti do veřejné členské proměnné presenteru, která je označená anotací @inject v dokumentačním komentáři. Typ závislosti je možné uvést také v dokumentačním komentáři, pokud používáte PHP nižší než 7.4.

class MyPresenter extends Nette\Application\UI\Presenter
{
	/** @inject */
	public Cache $cache;
}

Od PHP 8.0 lze proměnnou označit pomocí atributu Inject:

use Nette\DI\Attributes\Inject;

class MyPresenter extends Nette\Application\UI\Presenter
{
	#[Inject]
	public Cache $cache;
}

Nette DI opět takto anotovaným proměnným v presenteru automaticky předá závislosti hned po vytvoření instance.

Tento způsob má stejné nedostatky, jako předávání závislosti do veřejné proměnné. V presenterech se používá proto, že nekomplikuje kód a vyžaduje jen minimum psaní.