Kešování html výstupu
Aneb jak ušetřit trafic serveru, uživatelům a snížit vytížení serveru.
Cache na straně klienta
Nejprve si nastudujte výborný Kešovací návod pro autory webu a webmastery.
Jak vidíte, kešování na straně klienta je závislé především na HTTP
hlavičkách Cache-Control, Expires,
Last-Modified a ETag. Nette má zabudovanou podporu
pro tyto hlavičky. Stačí zavolat metodu
$presenter->lastModified($modified, [$etag, [, $expire]]), kde
$modified nese čas poslední změny stránky (jako UNIX timestamp)
a $etag libovolný validační řetězec. Metoda jednak nastaví
hlavičky Last-Modified nebo ETag, ale především
zkontroluje, zda se klient neptá hlavičkou If-Modified-Since,
jestli se stránka od určitého času nezměnila, nebo nekontroluje hlavičkou
If-None-Match hodnotu validačního identifikátoru. Pokud se
nezměnila, je presenter ukončen metodou terminate(). Ušetří se
čas generování stránky a přenesený objem dat na straně serveru
i klienta.
Volitelný třetí parametr $expire nastaví HTTP hlavičky
Cache-Control a Expires (hodnotou expire je buď UNIX timestamp,
nebo počet sekund od „včil“, nebo FALSE, což znamená: nekešuj!).
Metoda lastModified pracuje jen na produkčním serveru, tedy když
Environment::isProduction() vrátí TRUE. To lze ovlivnit přes
Environment::setMode('production', TRUE).
Cache na straně serveru
Na straně serveru máme daleko víc možností, co a jak kešovat. Můžeme kešovat výstup jednotlivých komponent, dílčí procesy, nebo celé HTML stránky. Jako doporučenou literaturu bych uvedl zdejší návod na Nette\Caching.
Jak kešovat třeba HTML výstup z celého presenteru? Přepíšeme si
například metodu startup() presenteru, aby zjistila, jestli
stránka už není v cache a pokud ne, zapne output buffering:
private $cacheKey;
/**
* @return void
*/
protected function startup()
{
// vytvoříme cache ve jmenném prostoru 'application/output'
// (jméno prostoru je libovolný řetezec)
$cache = Environment::getCache('application/output');
// klíčem bude třeba jméno presenteru a view + obsah parametru id
$key = $this->getName() . ':' . $this->getView() . '#' . $this->params['id'];
// ověření, zda je položka v keši
if (isset($cache[$key])) {
echo $cache[$key]; // vypsat a finíto
$this->terminate();
} else {
ob_start();
$this->cacheKey = $key;
}
}
/**
* @return void
*/
protected function shutdown()
{
if ($this->cacheKey) {
$content = ob_get_flush();
if ($content) {
// byl vůbec nějaký výstup? To je nutné zkontrolovat, co když byl
// presenter ukončen třeba metodou lastModified()
$cache = Environment::getCache('application/output');
$cache->save($this->cacheKey, $content, array(
'expire' => 300, // 300 s = 5 minut
));
}
}
}Při ukládání do keše metodou save() můžeme nastavit další parametry, viz zmíněný návod Nette\Caching. Šikovné jsou zejména tagy. Například stránky blogu můžeme do cache uložit s dlouhou (cca nekonečnou) expirací a otagovat je tagem např. ‚item/123‘, kde 123 je ID článku. Když pak někdo napíše na blog komentář, nebo když uživatel zedituje článek, tak se invaliduje příslušný tag ‚item/xyz‘ a stránka se smaže s cache.
